Peugeot 205 Club

Hasis píše:proc nepohodlne? todle auto nema tlumice jako treba mardove gti, aby to bylo nepohodlne

mikee píše:Stáj Formule 1 - Ferrari při své návštěvě České republiky zjistila, že zdejší mladí romští chlapci dokáží z automobilu odmontovat všechna čtyři kola v extrémně krátké době a to bez použití speciálního nářadí.
Jelikož se závody F1 dnes víc než na trati vyhrávají v depu, dostal současný tým mechaniků vyhazov a na jejich místo angažovala stáj Ferrari partu romských mladíků z Čech.
Při první zastávce proběhlo vše nadmíru dokonale. Chlapci dokázali během tří vteřin vyměnit všechna kola. Problém však nastal poté, co během deseti vteřin stihli auto přestříkat, přemalovat mu startovní čísla a prodat ho stáji McLaren i s pilotem.

Mitja píše:Doufam ze to tu jeste nikde neni. Spise by to patrilo mezi hlody z garáže, ale když to není moje vlastní tak to dávám sem:
http://www.redpointteam.cz/aaa/mechanik.mp3

A takove nervy mam kolikrat taky , ale ne tak dlouho.

Hanz píše:ty dyne sou vostry

renm píše:

Hanz píše:ty dyne sou vostry

na tom druhým obrázku je ten pán s tím paraplíčkem Marda, ale nikomu to neříkejte

Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci. „Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o minutu později!“ prohlásila jsem a vyrazila. Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky, znovu drinky a znovu tanečky , ještě víc drinků… bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas!!! Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny v noci. Vcházím do bytu, jako myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak kuká třikrát! Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě devětkrát… Byla jsem na sebe velice pyšná a spokojená, že i když jsem ožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad – podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem…!!! Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní.
Ráno, během snídaně, se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku. A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké podezření. „To je skvělé, jsem zachráněná..!“ pomyslela jsem si a otřela pot z čela. Manžel se na mě po chvíli vážně podíval a povídá: „Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny.“ Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: „Aaano? A proč, miláčku? A on na to: „Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom – nevím, jak to udělala- vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát a upadla smíchem na podlahu. Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom se svalila vedle mě, a zatímco kukala naposledy, hlasitě si uprdla. Pak začala chrápat.