Peugeot 205 Club

pampalini píše:taku inteligenciu mas? to je smutne...

mankovic: myslím, že to myslel tak, že vetší auto = větší kotouče. ale měnit u auta velikost kotouče je zbytečné, protože auto váží pořád stejně, tudíž kotouče od výroby jsou nepřekonatelné.
já tedy autům moc nerozumím, proto si opět vypomůžu analagií s koly (bicykly, aby bylo jasno .-), na kterých jezdím hodně. všechny kola váží zhruba stejně, je fakt že jejich majitelé většinou ne .-) nicméně pakliže by platila pampaliniho teorie, že velikost kotoučů je putna, potom bych nechápal, proč se dělá tolik různých velikostí kotoučů na brzdy kol. předpokládám, že buď to má nějaký smysl, nebo je to největší marketingový podvod v dějinách

pichy: aj jazdim kola kotucovka na kole ma priemer cca 20cm a kolo brzdi ze az flekuje, klaciska brzda tiez brzdi ze az flekuje - teoreticky pri klasickej je koleco ako kotuc s velkym priemerom a gumycky ako oblozenie...cize sa to da porovnat ako velky a maly kotuc a to pritom to same

pampalini píše:pichy: aj jazdim kola kotucovka na kole ma priemer cca 20cm a kolo brzdi ze az flekuje, klaciska brzda tiez brzdi ze az flekuje - teoreticky pri klasickej je koleco ako kotuc s velkym priemerom a gumycky ako oblozenie...cize sa to da porovnat ako velky a maly kotuc a to pritom to same

ee, v-brzdy nebo kantilevry určitě nemají stejnou účinnost jako kotoučkovky (ať už mechanické nebo hydraulické). to fakt nesouhlasím. posaď na stejné kolo stokilového chlapa, pusť ho z kopce a pak ho nech zabrzdit jednou na kole s kotoučema a potom na kole s véčkama. brzdná dráha bude jiná.

no schvalne, s ktorymi zastavi skor? :)

pampalini píše:no schvalne, s ktorymi zastavi skor? :)

na kotoučích. a na větších kotoučích by zastavil ještě dřív .-)

souhlasim s pichim, koutouče jsou 100% lepší než klasicne V-breaky. a o tomhle se klidne budu hadat protože jsem pár let jezdil na kole kde ty brzby potřebuješ a dost na nich zaleži.

vinorak: rozmer nechaj, radsej pories qalitu kotucov a dosiek - spravi omnoho viac jak mar milimetrov...

Brzdy
Velikost třecí síly je dána z Coulombova zákona FT=FN×µ, kde FT je třecí síla, FN je v tomto případě síla přítlačná a µ je součinitel tření, který je dán materiálem obou třeích ploch. Brzdy mají za úkol snižovat rychost a tím i celkovou kinetickou energii soustavy. Kinetická energie závisí na hmotnosti a na druhé mocnině rychlosti. To znamená, že pokud pojedem 30km/h a budem mít určitou energii, tak při rychlosti 60km/h bude energie už 4×větší a při rychlosti 120km/h 16×větší !! Kinetická energie je ta veličina, která udává poškození při případné havárii a je snahou ji rúznými způsoby pohlcovat (deformační zóny na autě, airbag, výstelka helmy atd).
Velikost brzdného momentu je určena (viz obr) ze síly a ramene působení této síly. Pokud brzdíme, působí pneumatika v místě styku silou proti pohybu. Jedná se o rovnováhu momentů, kde platí Fb×rkola=FT×rbrzdy. Z čehož plyne kolikrát máme menší kotouč než kolo, tolikrát větší silou při brzdění musíme působit na brzdný element (kotouč, buben).

pampalini píše:vinorak: rozmer nechaj, radsej pories qalitu kotucov a dosiek - spravi omnoho viac jak mar milimetrov...

No to určitě ,když dáš lepší desky a kotouče tak to bude fakt lepší než velké brzdy,hm dobrá rada no ale tak trochu úplně mimo ty "inteligentní chytrolínku".Takže pojďme popořadě s tím vysvětlováním zvlášt pro tebe.

1.velké brzdy budou vždy lepší než ty samé malé s kotoučema a třecími segmenty z NASA.
2.Auto může být lehké jak chce,příklad z praxe,pokud dáš na malé lehké auto typu P 205,kola nějáké obří 17 nebo ještě větší 18 a rozjedeš to po dálnici na 200Km/h a budeš potřebovat zabrzdit tak ten kdo napíše že ze sériovýma brzdama zabrzdíš lépe než z velkýma kotoučema je celkem mimo výseč pouze z logického uvažování,pokud zpomaluješ z tak vysoké rychlosti na třeba 80Km/h tak pochybuju že budeš jak zde padlo "gumovat",prostě bude poznat jak intenzivní je brzdový účinek a jak dlouho trvá než to shoří ty tvoje sériové brzdičky.S tak velkým obvodem kola pokud to rozjedeš dodáš autu takovou setrvačnou sílů že poletí jako blázen,než se tedy s těma obrovskýma zátěžema vůbec rozjede to je věc druhá.
Ten kdo 205tku honí ať už po různých cestách či na závodech tak ví že sériové brzdy nejsou nic extra.Jezdil jsem na velkých kotoučích,to samé místo v tu samou dobu s tím stejným autem,když jsem jezdil tak ty brzdy ani nevěděli že vůbec brzdí.Podotýkám že to byly zcela sériové kotouče a destičky.Potom jsem to prodal,koupil sériové brzdy z kotouči Brembo Max který mají být lepší než sériové a hle co se najednou stalo,šinu si to z kopce asi čtyřikrát jsem potřeboval zabrzdit a kotouče byly modré a pěkně smrděli.Následně jsem jel místní trať na které se jezdí závody do vrchu.Jel jsem zde závod v létě,bylo hodně horko,takže na plný plyn,trať byla uzavřená,příjezd do cíle zkouška brzdy a brzdy byly studené jako bych ani nikde nejel to jsem měl velké brzdy.Po výměně jsem jel na tomto místě opět,měl jsem už sériové brzdy,jel jsem v provozu takže opatrně a druhou zatáčku jsem nedobrzdil a málem označil svodidla a říkal si proč to auto nebrzdí,kotouče opět modré.Takže mi nikdo nenakuká že sériové brzdy jsou stejné dobré jako větší brzdy z jiného modelu.Nějákou dobu jsem taky jezdil v provozu s těma velkýma brzdama,teďka jezdím opět ze sérií a brzdná síla je opravdu veliký rozdíl,dneska se mi zdá že mi to auto vůbec nebrzdí a jsem z toho nerózní,takže takhle to vidím já z praxe.

3.takže velké brzdy
-lepší brzdný účinek
-lepší odolnost proti totálnímu zvadnutí

tak tak, Tom to pěkně napsal, chválím Ne nadarmo mají sportovnější verze modelů větší kotouče narozdíl od obyč verzí

Presne tak, vsichni co jezdi zavody do vrchu nebo okruhy pouzivaji brzdy 266mm. I na okruhovy Citroen saxo vts cup se davaly 266brzdy (pro rypaly - je to vykonove a vahove stejne auto jaho 205gti). A i co ja jsem slysel, tak ty 247 jsou v podstate o nicem - mysleno samozrejme na sportovni jizdu.

a ja to tady řikal pořád, že to není o váze auta ale kinetice a energii

renm píše:Brzdy
Velikost třecí síly je dána z Coulombova zákona FT=FN×µ, kde FT je třecí síla, FN je v tomto případě síla přítlačná a µ je součinitel tření, který je dán materiálem obou třeích ploch. Brzdy mají za úkol snižovat rychost a tím i celkovou kinetickou energii soustavy. Kinetická energie závisí na hmotnosti a na druhé mocnině rychlosti. To znamená, že pokud pojedem 30km/h a budem mít určitou energii, tak při rychlosti 60km/h bude energie už 4×větší a při rychlosti 120km/h 16×větší !! Kinetická energie je ta veličina, která udává poškození při případné havárii a je snahou ji rúznými způsoby pohlcovat (deformační zóny na autě, airbag, výstelka helmy atd).
Velikost brzdného momentu je určena (viz obr) ze síly a ramene působení této síly. Pokud brzdíme, působí pneumatika v místě styku silou proti pohybu. Jedná se o rovnováhu momentů, kde platí Fb×rkola=FT×rbrzdy. Z čehož plyne kolikrát máme menší kotouč než kolo, tolikrát větší silou při brzdění musíme působit na brzdný element (kotouč, buben).

v poslednej vete je to jasne napisane!!!!! to sem sa snazil cely cas napisat...

vsimnite si ze nic tam neni napisane ze to brzdi lepsie a zastavi skor jak si vecsimou myslite...

jo ked si mysli niekto ze 850kilove auto ma pri tej istej istej rychlosti rovnaku energiu ako 1200 kilove auto tak je podla mna d***l a mal by opakovat aspon zakladku...